Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Plemena koček

Struktura kódu :

 

Značení EMS kódem :

(viz struktura kodu ABC)

ABY HabešskáDSP Donský sphynxMAU Egyptská MauSBI Birma
ACL Americká Curl dlouhosrstá EUR EvropskáMCO Mainská mývalíSIB Sibiřská
ACS Americká Curl krátkosrstáEXO ExotickáNFO Norská lesníSIA Siamská
BAL Balinéská/BalijskáGRX German RexOCI OcicatSNO Snowshoe
BEN BengálskáCHA KartouzskáOLH Orientální dlouhosrstáSOK Sokoke
BML BurmilaJBT Japonský bobtailOSH Orientální krátkosrstáSOM Somálská
BRI BritskáKBL Kurilský bobtail dlouhosrstýPEB PeterbaldSPH Sphynx
BUR BarmskáKBS Kurilský bobtail krátkosrstýPER PerskáSYL Seyschelská dlouhosrstá
CRX Cornish RexKOR KoratRAG RagdollSYS Seyschelská krátkosrstá
DRX Devon RexMAN ManxRUS RuskáTUA Turecká angora
TUV Turecká van XLH neuznané plemeno dlouhosrsté XSH neuznané plemeno krátkosrsté (BRX) Česká kadeřavá 

Kódy zbarvení :

(viz struktura kódu 1)

n – černá, seal, ruddy

f - (černě) želvovinová

q – (skořicově) želvovinová

a – modrá

g – (modrokrémová) želvovinová

r – (plavě ) želvovinová

b – čokoládová

h – (čokoládově) želvovinová

w – dominantně bílá

c – lilová

j – (lilově) želvovinová

s – stříbřitá/ kouřová

d – červená

o – skořicová/ červenohnědá

y – zlatá

e – krémová

p – plavá

x – neuznané zbarvení

Kódy exterierových znaků:

Kódy bílé skvrnitosti (viz struktura kodu 3)Kódy depigmentace srsti (4)Kódy typu kresby (5)
01 bíle skvrnitá typu "van" 11 stínovaná (shaded) 21 nespecifikovaná kresba 
02 bíle skvrnitá typu "harlekýn"12 závojová (shell) 22 mramorovaná (blotched)
03 bíle skvrnitá typu "bikolor" 23 tygrovaná (mackerel) 
04 bíle skvrnitá typu "mitted" (RAG) Kódy zbarvení očí (8)24 tečkovaná (spotted) 
05 bílá skvrnitost (SNO) 61modré oči 25 s tikingem (ticked) 
09 s nespecifikovanými bílými skvrnami 62 oranžové oči 
63 nestejně zbarvené oči (odd eyes) Kódy zkrácení ocasu (7)
Kódy snížené intenzity pigmentace (6)64 zelené oči 51 manx rumpy 
31 barmská pigmentace (burmese) 65 barmsky žluté oči 52 manx rumpy riser 
32 tonkinská pigmentace (tonkanese) 66 tonkinsky tyrkysové oči 53 manx stumpy 
33 siamská pigmentace (siamese)67 siamsky modré oči 54 manx longie 
Kódy postavení uší (9)
71 vzpřímené
72 curled
73 fold

Název plemene

Fotka

Původ

Charakteristika

Americký bobtail - neuznaná 
Americký bobtail je kočičí plemeno, které bylo vyšlechtěno v USA v 60. letech 20. století. Teprve v v roce 1989 bylo toto kočičí plemeno uznáno organizacemi CFA a TICA.
Tyto kočky jsou střední velikosti, se zavalitým tělem a mohutným osvalením. Hmotnost v rozmezí 3 až 7 kg. Většinou je polodlouhosrsté v mnoha různých odstínech. Hlava je široká, mírně klínovitá až zaoblená. Nos široký. Uši posazené daleko od sebe. Oči kulaté s pozorným výrazem. Ocas měří 2,5 až 10 cm a ohýbá se na jednu stranu.Tyto kočky jsou velmi přátelské a zvědavé, nemají rády samotu. Jsou hravé a inteligentní. Je to velmi přátelské a zvídavé plemeno kočky.

Americká hrubosrstá Uvádí se, že se první hrubosrsté kočky proháněly vybombardovanými londýnskými ulicemi během druhé světové války. Po válce se vytratily. Další hrubosrsté kotě - kocourek Adam - se narodilo až v roce 1966 na jedné z farem ve Veroně ve státě New York. Majitel zkřížil Adama s kočkou ze stejného vrhu a narodila se dvě hrubosrstá koťata. Tak byl dán základ k tomuto plemeni a jeho název je odvozen od hrubosrstého teriéra.
Americké organizace toto plemeno uznaly v roce 1978. Americká hrubosrstá kočka se mimo zemi původu vyskytuje jen ojediněle, proto jei FIFe zařazuje do neuznaných plemen

Hmotnost v rozmezí 3,5 až 7 kg. Kocouři jsou poměrně velcí a robustní. Srst je krátká, měkká a lesklá. Různobarevnost plemene je shodná s evropskými krátkosrstými (bílé, černé, modré, červené, krémové, "černý kouř", "modrý kouř"). Má nádherný druh kožichu, někdy s hnědými odstíny, kterému se říká "ginger" (zázvor). Hlava oválná. Nos středně dlouhý. Je delší, než širší, dělá však kulatý dojem. Uši jsou střední velikosti. Oči kulaté, široce a šikmo posazené. Mají zlatavou barvu. Ocas zužující se a zlehka zatočen do kroužku.

Americká kudrnatá toto plemeno je domestikovaná krátkosrstá varieta,která demonstruje vliv přirozeně mutovaného genu,který byl až do současnosti pozorován jenom v USA. Jsou přátelské,inteligentní,zdatné a adaptabilní a jsou skvělými domácími zvířaty.

Jsou střední velikostí,mají kulaté hlavy,daleko od sebe posazené uši,vyvinutý čenich a charakteristické výrazné polštářky s vousy.

Asijská kočka - neuznaná ..
Balinéská  Balinésky jsou v podstatě dlouhosrstou verzí siamských koček a měly by,pokud jde o typ,vyhovět standardům,které pro tyto kočky platí. Jejich temperament a charakter se však poněkud liší,pravděpodobně následkem zavedení dlouhosrstého genu,a tak jsou poněkud tišší a méně nespoutané.

Balinésky smějí mít všechny barvy a druhy vzorů,které jsou povoleny pro kočky siamské.

Barmská Barmské kočky pocházejí skutečně z Barmy,odkud si první exemplář přivezl americký lékař dr.Thompson v roce 1930 do USA.Tam proběhlo genetické testování a prošlechťování barmských koček a vedlo k uznání nového plemene

Je to středně velké,statné a svalnaté plemeno.Hlava by měla mít oblou klenbu z profilu i zepředu a středně velké uši posazené daleko od sebe.Nos by měl mít zřetelný zlom a brada by měla být silná a pevná. Oči by měly mít mandlový tvar,a mají mít libovolný odstín zelenožluté barvy.Ocas by měl být úměrný délce těla.Koťata mohou být na nohou mírně pruhovaná ,což je u dospělého jedince považováno za závadu.

Bengálská V Americe došlo k prvnímu naplánovanému spáření počátkem šedesátých let minulého století,a to mezi domácí krátkosrstou kočkou a asijskou levhartí kočkou ,ale až do konce osmdesátých let nebyl vypracován strukturovaný chovný plán.To byl počátek plemene,které se dnes jmenuje bengálské.Později byly tyto kočky dovezeny do Velké Británie, kde byl vypracován nový chovný program

Jsou přátelské,láskyplné,bystré,zvědavé a inteligentní.Bengálská kočka se ostatních koček ani zvířat moc nebojí a je to příjemný domácí mazlíček.

Je to relativně velká kočka a její kožich by měl mít vzorování a barvu podobající se kočce levhartí.Kočka by měla být štíhlá a velmi svalnatá se zadní částí těla poněkud vyšší než přední.Kožich by měl být skvrnitý podobný spíš kožichu divoké kočky než srsti kočky domácí.Hlava má tvar modifikovaného,širokého a dlouhého klínu,má výrazné polštářky,z nichž vyrůstají vousy a krátké uši středně od sebe vzdálené,se širokou základnou a oblými konečky.

Bombajská kočka - neuznaná ..
Birma Tyto kočky jsou často považovány za posvátná chrámová zvířata z Barmy. Avšak plemeno bylo ve skutečnosti pravděpodobně vyšlechtěno až v nedávné době zkřížením siamské a dvoubarevné dlouhosrsté kočky.Ve Francii bylo toto plemeno uznáno v roce 1925 jako samostatné plemeno se statutem CAC.Proto se za kolébku toho plemene považuje Francie.Je pravděpodobné,že před druhou světovou válkou pocházela většina mláďat ze spáření birm a angorských koček.Po válce bylo třeba sáhnout i k jiným plemenům,zřejmě siamkám,balineskám a snad i perským kočkám.Válka chov dočasně utlumila,ale v 50. a 60. letech nastal skutečný boom birem.V roce 1969 se objevily první birmy ve Švédsku a v roce 1970 v Dánsku.V polovině 50.let bylo plemeno ve Francii považováno za stabilizované, a tak byl jeden pár vyvezen do Anglie.Plemeno bylo v Anglii uznáno o jedenáct let později.V roce 1959 se uskutečnil první import do USA.CFA uznala plemeno v roce 1967. Birma je středně velká kočka s dlouhým hedvábným kožichem,který však nikdy nebude tak dlouhý ani hustý jako u kočky perské.Postava birem je středně mohutná,tělo je kompaktní,protáhlé, na krátkých a silných končetinách.Hlava je klínovitého tvaru se zaoblenými liniemi.Ocas je středně dlouhý a dobře osrstěný.Oči birem jsou mandlového tvaru,mírně zešikmené,otevřené,ne příliš těsně u nosu.Barva očí je zářivě sytě modrá. Birmy dnes existují ve dvaceti barevných variacích,tmavohnědé,modré, čokoládové,lila,červené,krémové a patři sem i želvovinové a žíhané kočky. Ať má kočka kožich jakékoli barvy,měla by mít na tváři,uších,ocasu a nohách jednobarevné znaky a tlapky musí být bílé.Tyto znaky musí být symetrické a na předních nohou s rovně zakončenými"rukavičkami",které nezasahují přes horní část tlapek,znaky na zadních nohách by měly sahat až k zadním částem hlezen.
Britská  Historie tohoto plemene sahá daleko zpět do římských dob a existuje doměnka, že krátkosrsté kočky poprvé přinesly do Británie útočné oddíly Římanů.Písemné záznamy o britských krátkosrstých kočkách sahají jen do období na přelomu 19.a 20.století,i když je ze starých maleb a rytin zřejmé,že tu existovaly už několik staletí předtím.Krátkosrsté kočky byly pravděpodobně původně chovány kvůli své schopnosti chytat myši a proto,že na rozdíl od koček perských a angorských,které tehdy už také existovaly,nevyžadovaly při péči o svůj kožich lidskou pomoc.

Jsou láskyplné a oddané,mají tichý hlas a nevyžadují ustavičnou pozornost svého majitele.Nezdá se,že by měly sklon k toulání a nevadí jim,jsou-li uzavřeny v bytě.I když se mohou volně pohybovat po zahradě,není nebezpečí,že by zaběhlý někam daleko.

Britské a americké krátkosrsté kočky by měly být velké,silné,statné a svalnaté.Samec je větší než samice,a to výrazněji než u jiných plemen.Hruď by měla být mohutná,nohy silné a tlapky kulaté.Hlava široká a zaoblená a u samců by měla mít výrazný podbradek.Z profilu by měl být mezi čelem a nosem patrný úhel a čelist by měla mít stejnoměrný skus bez náznaku posunutí vpřed nebo vzad.Uši malé a posazené daleko od sebe.Kožich jakékoli barvy by měl být krátký,kučeravý a hustý,ale bez náznaku vlnatosti.Jedinou vyjímkou jsou variety manské kočky.

Burmilla Uvádí se,že toto plemeno vzniklo náhodou ,když byli od sebe odloučení dva milenci.Samec činčily žil v tomtéž domě jako samička,lila barmská. Rádi si spolu hrávali,ale když kočka začala jevit známky nastávajícího hárání,byla zavřena v místnosti,aby mohla být v pravé chvíli dopravena k vybranému v hodnému budoucímu barmskému "manželovi".Avšak uklízečka zapomněla dveře místnosti zavřít,a tak se opuštěný činčilí kocourek dostal ke své přítelkyni.Koťata která z jejich spojení vnikla,byla od malička tak krásná,že se jejich majitel rozhodl vybrat jim zvláštní jméno a dal jim přezdívku "burmilly".

Burmilla je společenská,přátelská a družná kočka,není tak hlučná ani tak náročná jako barmská kočka,ale je odvážnější a zvědavější než činčila.

Hlava by měla být mezi ušima dost široká a na nose by měl být z profilu vidět zřetelný zlom.Uši mohou mít u krátkosrstých variet v boltcích malé chomáčky chlupů,které budou u koček tiffany delší.Oči plné,výrazné daleko od sebe.Asijské kočky jsou střední velikosti a vždycky by měly vypadat svalnaté. Ocas má být střední délky a tloušťky.

California Spangled - neuznaná ..
Cejlonská kočka - neuznaná ..
Cornish Rex Jak Devon rex ,tak i Cornish rex jsou přirozeně mutovaná plemena,která se v Británii objevila poprvé koncem 50.let a počátkem 60.let minulého století.Ačkoli mají obě kudrnatý kožich, jsou geneticky naprosto rozdílná.German rex - toto plemeno se zvlněnou srstí se objevilo poprvé v Německu koncem 2.světové války.Jedná se o totožnou mutaci jako u cornish rexe. Tělo cornish rexe je středně velké,elegantní,štíhlé,svalnaté,protažené do délky a pružné.Hrudní koš a ramena nejsou širší než boky.Končetiny jsou štíhlé a dlouhé,tlapky jemné a oválné.Ocas cornish rexe je velmi dlouhý a tenký již u kořene. Lebka je klínovitá,má dlouhý a rovný profil.Čelo je ploché.Výrazná brada sbíhá ke špičce nosu v kolmé linii.Zdůrazněné jsou polštářky vousů. Uši jsou vysoko posazené,velmi velké se širokou základnou.Špičky uší jsou mírně zaoblené. Oči mandlového typu jsou mírně zešikmené. Srst je sametově měkká a hebká,krátká a zvlněná.Cornish rex nemá žádnou krycí srst.Nakadeřené jsou vousy i obočí. Povoleny jsou všechny barevné variety. Chybou cornish rexů jsou holá místa v srsti.
Cymerská dlouhosrstá - neuznaná ..

Česká kadeřavá kočka - neuznaná

(Bohemian Rex)

 ..
Čínský pinč.

Plemeno bylo do této skupiny zařazeno kvůli některým svým rysům,které jsou u běžných koček perského typu nežádoucí.Jejich nos je tak krátký,že mají téměř plochou tvář.Mezi očima mají hluboký důlek,takže mají vrásčité obočí a oči veliké a vystouplé.

Svým temperamentem a charakterem jsou tyto kočky velice podobné perským dlouhosrstým kočkám.Jsou k dispozici ve všech barvách povolených pro perské kočky.
Devon Rex Jak Devon rex ,tak i Cornish rex jsou přirozeně mutovaná plemena,která se v Británii objevila poprvé koncem 50.let a počátkem 60.let minulého století.Ačkoli mají obě kudrnatý kožich, jsou geneticky naprosto rozdílná.German rex - toto plemeno se zvlněnou srstí se objevilo poprvé v Německu koncem 2.světové války.Jedná se o totožnou mutaci jako u cornish rexe. Plemena rexů jsou živá,inteligentní a aktivní.Tyto kočky milují lidi a jejích rodiny.Dovedou být velice rozpustilé-jsou to plemena s výrazným smyslem pro humor a patří k těm druhům koček,které buď milujete,nebo nenávidíte.

Tělo devon rexe je středně velké a středně dlouhé,svalnaté.Na pohmat je devon rex silnější a těžší než vypadá.Hrudník je širší a silnější,v profilu zaoblený.Nohy jsou dlouhé a štíhlé,tlapky drobné a oválné.Ocas je dlouhý,od jemného kořene vybíhá do mírně zaoblené špičky. Hlava je krátká a široká s hranatými výraznými konturami.Lícní kosti jsou daleko od sebe a výrazné.Čenich je sesazený.Brada a dolní čelist jsou silné. Uši jsou hodně velké a posazené hodně hluboko.Jsou široké u kořene s mírně zaoblenými špičkami. Oči jsou velké a oválné,posazené daleko od sebe.Barva očí musí být jednotná a harmonicky musí ladit s barvou srsti. Srst je v důsledku absence krycí srsti velmi krátká,jemná,měkká a zvlněná.Vousy a obočí jsou nakadeřené. Uznány jsou všechny barevné variety. Holá místa jsou závažnou chybou.

Domácí kočka Jsou to vlastně všechny kočky,které nevykazují charakteristické znaky žádného plemene.Většina těchto koček má rodiče neznámého původu.Kočky domácí existují ve všech možných barevných varietách,mohou být mourovaté,žíhané,ale i tříbarevné nebo rezavé.Škála barev a kombinací může být různá.Barva očí těchto koček většinou ladí s barvou srsti.Srst může být krátká i delší.

Jsou to kočky klidné,vyrovnané,milé a mazlivé. Kočku domácí můžete úspěšně prezentovat na výstavách.Nehodnotí se u ní přesně dané standardy,ale spíše kondice zvířete,zdravý vzhled a celkový stav.Závažnou chybou by však byly deformace,zakřivený ocas nebo nadpočetné prsty. Těchto koček žije u nás zřejmě nejvíce.Tyto milé a nenáročné kočky si zaslouží naši přízeň.

Donský Sphinx ..
Egyptská mau 

Přes své atraktivní jméno kočky mau z Egypta nepocházejí,ale byly vyšlechtěny kvůli vzorování svého kožichu,který kočky dávného Egypta připomíná.Plemeno bylo vyšlechtěno v Evropě a to v polovině padesátých let minulého století.

Je to společenská,odvážná,inteligentní a přátelská kočka,která miluje společnost a nebývá ráda sama.

Hlava by měla mít tvar zaobleného klínu a z profilu by neměla být tak rovná jako siamské nebo orientální variety.Ocas by měl mít střední délku a být na konci zašpičatělý.Oči by měly mít mandlový tvar.a neměly by vypadat ani příliš orientálně,ani by neměly být moc kulaté a světle zelené.Pro kožich je povoleno pět barev:černá,kouřová,cínová,bronzová a stříbrná.

Evropská 

Toto plemeno bylo vyšlechtěno z běžně se v Evropě vyskytující krátkosrsté kočky.Začátky cíleného chovu je třeba hledat ve Velké Británii.V průběhu šlechtění angličtí chovatelé používali k získání nových barevných variet křížení s perskými kočkami.Takto vzniklí jedinci byli spíše zaoblenějšího tvaru.Naproti tomu ve Skandinávii se severští chovatelé snažili o upevnění přírodního typu koček atletického vzezření.
V roce 1981 FIFe oddělila tyto typy jako kočky britské a kočky lehčího,ale atletického typu,odpovídající proporcemi průměrné kočce domácí.Tento kontinentální typ dostal název evropská krátkosrstá.K organizovanému chovu u nás došlo až v roce 1966.

Povaha evropských koček je skromná,snášenlivá.Je mazlivá,milá,přítulná,bystrá a inteligentní.Bez problémů se přizpůsobí a s přehledem zvládá jak domácnost s dětmi,tak s jinými zvířaty.Každá evropská kočka je však individuální osobnost a proto je obtížné popsat její povahu obecně.široký po celé délce.Uši jsou středně dlouhé,zakulacené na špičkách,dost daleko posazené a vzpřímené.Oči jsou kulaté,lehce šikmo posazené.
Tělo je robustní,silné a svalnaté.Končetiny středně vysoké,pevné.Ocas je středně dlouhý,dostatečně silný v nasazení,rovnoměrně se zužující k zakulacené špičce.Srst je krátká,hustá,pružná a lesklá.
Barvy srsti:uznávají se plné barvy,tkz.přírodní-černá,modrá,červená, krémová,želvovinová a modřeželvovinová.Dále tři různé kresby- mramorování,tygrování a tečkování.Barva bílá.barvy stříbřité,veškerá zbarvení s podílem bílé barvy a řada zbarvení vznikající kombinací těchto barev.
Nepovolují se barvy čokoládová,skořicová,lilová a barvy s odznaky.

Exotická Exotická kočka je ve skutečnosti krátkosrstá kočka perská.Toto plemeno však vzniklo v USA.Jeho počátky nalezneme v 50. a 60. letech 20. století.V roce 1966 CFA uznala toto plemeno a standard se řídil podle standardu perských koček.Splňuje všechny požadavky kladené na plemeno perských koček,má stejnou povahu a existuje ve všech uznávaných barvách perského plemene.Jediným rozdílem je jejich krátká srst.V krátké srsti dobře vyniknou všechny plemenné znaky,ale také každá neharmoničnost,a tak musí chovatelé obzvláště dbát na výběr chovných jedinců podle utváření jednotlivých tělesných partií.

Péče o srst je velmi snadná,postačí zběžné kartáčování jednou týdně.Jen v době línání je kvůli velmi bohaté podsadě péči o srst zvýšit.Při péči o oči exotických koček platí stejná pravidla jako u koček perských,protože často slzí.

Habešská Tvar,velikost a zvláštní kožich nápadně připomínají munifikované kočky,které byly nalezeny v egyptských hrobech a na nástěných malbách zobrazujících Basta a jiné kočičí bohy.Je možné,že habešská kočka je přímým potomkem posvátné kočky starého Egypta,což tomuto plemeni dodává nádech romantiky. V nedávných letech byla uznána dlouhosrstá varieta této kočky, která je známa jako somálská.Chovatelé existenci somálské kočky ignorovali až tak dalece,že někdy ani nechtěli připustit ,že se některá z těchto dlouhosrstých narodila ve vrhu domněle "čistých" habešských koček.Somálské kočky však jsou dnes ve světě velice oblíbené.

Pro tyto kočky je typická jejich inteligentní, společenská povaha.Nejsou rády samotné a bez společnosti se budou trápit. Je to velmi láskyplné plemeno,které miluje domácký způsob života.Nemají však kolem sebe rády mnoho dalších koček a proto,pokud jste se rozhodli pro kočku habešskou,mějte jen tu jedinou.

Habešská kočka by měla být střední velikosti a mít hustý kožich s tikingem,který se třpytivě leskne.Má kulatou hlavu klínovitého tvaru, velké,daleko od sebe posazené uši s šošolkou na konci ,dlouhý krk a dlouhé,štíhlé nohy.Ocas je na konci kuželovitý a jeho délka je úměrná délce těla.Oči by měly být jantarově žluté,zelené nebo oříškové.Akceptované barvy kožichu jsou:Hnědočervená,modrá,čokoládová,lila stříbrná,žlutohnědá,červená,krémová a přidružené barvy želvovinové.

Japonský bobtail Pochází z Japonská ,kde se jí říká Mi-ke a pokládají ji tu za symbol přátelství a pohostinnosti.Japonci často mívají ve svých bytech vystavenou sošku kočky Mi-ke s jednou zvednutou tlapkou na znamení uvítání. Mají něžnou povahu a jsou inteligentní.Velmi dobře vycházejí s ostatními zvířaty a milují společnost lidí.

Je to štíhlá kočka střední velikosti a její tělo má přes svůj křehký zjev náznak svalnatosti.Je typické,že má zadní nohy delší než přední.Oči jsou velké,ovalné a zkosené a hlava by měla mít podobný tvar jako hlava siamské kočky,totiž rovnostranný trojúhelník od uší k nosu.Barva je tradičně bílá,černá a červená nebo želvovinová ,ale jsou akceptovány i mnohé další.

Jávanská kočka .Srst Javánské kočky není ani tak dlouhá ani tak hustá jako u perské kočky a lépe se udržuje.Ve všech ostatních ohledech včetně charakteru a temperamentu je to v podstatě kočka orientální.Javánské kočky lze vyšlechtit do všech barev a vzorů,které jsou uznávány pro kočky orientální.
Kartouzská kočka Toto plemeno pochází z Francie,kde podle doložených informací byly tyto kočky chovány již v 16. století v klášterech. V pozdějších letech byly tyto kočky kříženy s jinými modrými kočkami, a tak byly posuzovány a chovány v rámci britského plemene.Dnes je však toto plemeno chováno samostatně a od britských koček se v řadě znaků liší.Povaha kartouzských koček je mírná a snášenlivá.

Tělo této kočky působí zavalitým dojmem,i když končetiny jsou vyšší než u koček britských.Také hlava má delší obličejovou partii i poněkud odlišný tvar.
Srst je krátká,hustá,obdařená bohatou podsadou.
Jediné zbarvení srsti těchto koček je modrošedé,označované jako modré.Srst nevyžaduje zvláštní péči,postačí kartáčování jednou týdně.

Korat Pochází z Thajská,kde bylo známo jako posvátná kočka "Si-Savat".Do Ameriky se dostalo až na počátku 50.let minulého století a odtud přišlo v roce 1972 do Velké Británie.Je to jedinečné plemeno protože existuje v jediné,původní modré barvě.

Je to tiché,klidné,milující plemeno s tou nejněžnější povahou.Může se zdát být flegmatické ale je inteligentní.Tyto kočky nemají rády větší hluk ani bouřlivou domácnost.

Nejnápadnějším rysem této kočky je přívětivá tvář srdčitého tvaru s třpytivým kroužkem kolem očí.Hlava by měla mít jemně zašpičatělý čenich a uší střední velikosti mají být vysoko posazené.Z profilu je na nose vidět jemný zlom.Srst má být krátká,lesklá a přilehlá,její barva má být všude stejnoměrně stříbřitě modrá a z profilu v ní mají být podél páteře patrné zlomy.Normálně má být korat středně velká,svalnatá a houževnatá kočka.

Kurilský bobtail ..
Mainská Mývalí Mainská mývalí kočka pochází ze Severní Ameriky.Mnoho sedláků tam chovalo tyto kočky na statcích jako kočky pracovní.Náplní jejich práce bylo lovit myši a krysy.Tyto kočky však byly velmi krásné a tak brzy upoutaly pozornost chovatelů.Již v roce 1861 byli "gentle giants" zmiňováni jako samostatné plemeno a prý existovali i farmáři,kteří je hrdě vystavovali na trzích.Krátce před koncem století získala mainská mývalí Cosie na jedné velké výstavě v New Yorku vytoužený titul Best in Show a postarala se tak o to,že zájem o tyto kočky vzrostl.Ale díky pomluvám netrval úspěch dlouho.Kolem roku 1911 byly mainské mývalí téměř vyhynulé.Naštěstí plemeno přežilo a v polovině 50. let 20.století byl také konečně založen Central Maine Cat Club.V roce 1973 došlo k uznání plemene americkými kočičími svazy.Cat Fanciers´Association však následovala až v roce 1976.V roce 1985 nechal guvernér státu Maine zapsat toto plemeno jako národní kočku.V dnešní době patří mainské mývalí k nejoblíbenějším čistokrevným kočkám.

Tělo mainských mývalích koček je robustní,protáhlé,s hranatými obrysy.Silná stavba kostí,tvrdé svalstvo a široký hrudní koš jen zvýrazňuje mohutnost těchto koček.Dospělý samec váží více než deset kilo.Hlava je středně velká a má hranatý obrys.Brada je pevná a silná.Uši jsou velké a u kořene široké.Mírně sbíhají do špičky,žádoucí jsou rysovité štětičky.Oči jsou velké a jasné.Položené daleko od sebe a mírně oválné.Barva očí nezávisí na barvě srsti.Nohy jsou silné a středně dlouhé.Na tlapkách jsou žádoucí chomáčky chlupů mezi prsty.Ocas je široký u kořene a na konci se sbíhá do špičky.Osrstění ocasu je plné,dlouhé a rozevláté.Srst je polodlouhá,hustá,s mírně vyvinutou podsadou.Textura srsti je hedvábná.Krycí srst zakrývá měkkou podsadu.Povoleny jsou všechny barvy kromě pointové kresby,čokoládové,skořicové,lilové a plavé.

Manská Manská bezocasá kočka je nepodobná většině britských krátkosrstých koček,a to nejen proto,že obvykle nemá ocas.Manská kočka je poněkud delší.Srst může mít libovolnou barvu nebo kombinaci barev,je hustší.Manské kočky mohou mít obvykle čtyři formy:rumpy-nemají vůbec žádný ocas,stumpy-jsou kočky s malým zbytkem ocasu,s ocasem-existují i variety s ocasem,kymerská-je poměrně vzácná,je to dlouhosrstá varieta manské kočky.

Všechny manské kočky by měly mít zadní nohy výrazně delší než přední.Pokud jde o charakter a temperament jsou velice milými domácími mazlíčky.

Munchkin - neuznaná ..
Nebelung - neuznaná ..
Německý Rex (German Rex) Jak Devon rex ,tak i Cornish rex jsou přirozeně mutovaná plemena,která se v Británii objevila poprvé koncem 50.let a počátkem 60.let minulého století.Ačkoli mají obě kudrnatý kožich, jsou geneticky naprosto rozdílná.German rex - toto plemeno se zvlněnou srstí se objevilo poprvé v Německu koncem 2.světové války.Jedná se o totožnou mutaci jako u cornish rexe.

Tělo german rexe je středně velké,svalnaté,atletické.Nohy jsou středně dlouhé,tlapky oválné.Středně dlouhý ocas končí mírným zaoblením. Hlava je středně velká se zaoblenými konturami a obloukovitým profilem.Brada je silná,tváře dobře vyvinuté. Uši jsou středně velké,široké u kořene,s mírně zaoblenými špičkami,posazené dosti daleko od sebe. Oči jsou kulaté,středně velké a otevřené,posazené daleko od sebe.Barva očí musí být jednotná a harmonicky ladit s barvou srsti. Srst je bez ostrých krycích chlupů,sametově měkká,hebká,krátká a zvlněná.Vousy a obočí jsou nakadeřené. Povoleny jsou všechny barvy.
Chybou jsou holá místa. German rex je v současnosti raritou,u nás se nechová a ojedinělé chovy bychom museli hledat v zemi jeho vzniku- Německu.

Něvská Maškeráda - neuznaná ..
Norská lesní Toto plemeno se vyvinulo v chladném klimatu severní Skandinávie.Na norských výstavách se objevila před 2.světovou válkou,ale až do roku 1977 nebyla Fédération internationale Féline (FIFe) uznána.

Tělo norských lesních koček je dlouhé,na vysokých,ale silných končetinách.Ocas je velmi dlouhý a velmi dobře osrstěný. Hlava by měla být zhruba trojúhelníková,s naprosto rovným profilem a s vysoko posazenýma velkýma ušima.Nos má být rovný a oči mandlového tvaru.Hustý,nepromokavý kožich a dlouhými pesíky zakrývajícími hustou podsadu.U norských lesních koček se povolují plné barvy(jednobarevná srst)a to pouze barvy přírodní-černá,modrá,červená,krémová,želvovinová a modřeželvovinová,dále tři různé kresby (mramorování,tygrování a tečkování),barva bílá,barvy stříbřité,veškerá zbarvení s podílem bílé barvy(bíle skvrnité)a všechna zbarvení vznikající kombinací těchto barev.Nepovolují se barvy čokoládová,skořicová,lilová a barvy s odznaky.

Ocicat Počátkem 60.let minulého století se americký chovatel pokoušel vyvinout siamskou kočku s habešskými rysy,a tak siamskou kočku zkřížil s habešskou.Z prvních vrhů se skutečně narodila koťata žádaného siamského typu,která však měla i nejrůznější žíhané vzory,bylo mezi nimi i jedno skvrnité kotě,které dostalo jméno "Tonga",a tato kočička je běžně považováno za první kočku ocicat,i když byla jen vedlejším produktem jiného chovatelského programu.

Její temperament a povaha jsou stejné jako u každé kočky domácí.Je charakteristicky inteligentní a hravá.

Ocicat je kočka středního typu,která by měla být velká a pěkně skvrnitá.Hlava má tvar modifikavaného klínu s širokým čenichem a pouhým náznakem čtvercovitosti čelisti.Z profilu by neměl být patrný zlom nosu,ale jemnější stoupání od kobylky nosu k obočí.Brada by měla být silná a čelist pevná,bez známky předkusu nebo naopak předsunutí spodní čelisti. Uši jsou dost velké a posazené daleko od sebe a neměly by být ani příliš vysoké,ani nízké.Oči by měly mít mandlový tvar a intenzivní zbarvení,modrá barva je nepřípustná.Kočky ocicat lze chovat v deseti různých barvách anebo v kterékoliv z nich se stříbrným tikingem.Kočka by měla mít elegantní,ale svalnatý zjev.

Orientální Původní barva kožichu byla barva lila.Protože obliba orientálních koček vzrůstala a chovatelé si uvědomili genetické možnosti vytváření různých vzorů kožichů,byl nastartován nový program.V součastnosti už máme orientální kočky v deseti uznaných barvách a v dalších sedmi barvách želvovinových.

Orientální kočky vyžadují spoustu pozornosti.Mají mimořádně silný hlas a často ruší hovor.Chtějí se podílet na každé domácí činnosti,třeba stlaní posteli nebo mytí nádobí.Nechtějí být ani docela krátkou dobu ponechány samy sobě,a jste-li celý den v práci,budou vděčné za společnost další kočky. Je středně velká,silná a svalnatá.Je štíhlá a elegantní,ale přes svůj tvar a velikost by měla být těžká. Orientální kočky by nikdy neměly být příliš vyzáblé ani by neměly mít nízkou váhu.Tvar očí by měl být typicky orientálně zešikmený.Uši mají být daleko od sebe,adíváme-li se na kočku zepředu,měly by jejich konečky tvořit se špičkou nosu trojúhelník.Z profilu je nos rovný.

Perská  Dlouhosrsté perské kočky jsou jedním z nejstarších známých plemen čistokrevných koček.Za jejich vlast je považována Anglie.První dlouhosrsté exemláře se tam zřejmě dostaly z Turecka.Z Persie současně přicházely do Anglie další kočky s mnohem kulatějším obličejem a ještě hustší srstí.A zde docházelo k spáření obou plemen,protože obě měla dlouhou srst a hodila se k sobě.Nejstarší dochovaný záznam o dlouhosrsté kočce pochází z poloviny devatenáctého století.Kolem roku 1870 se se konečně dalo hovořit o seriózní chovatelské scéně,která se snažila uchovat a zlepšit neodolatelně roztomilý panenkovský obličejík.Zhruba v posledních 15 letech se vzhled perských koček ještě zvýraznil,když přišel do módy extrémní typ,kdy se výrazně zkrátila obličejová partie lebky. Obecně mají perské kočky klidnou,příjemnou povahu,mezi sebou se dobře snášejí a nevyžadují trvalou osobní pozornost.Většinou to jsou skromná a trpělivá zvířata.

Standard požaduje kočky robustní,zavalité stavby těla.Ocas je krátký,silný a mohutně osrstěný.hlava je kulatá,s klenutým čelem,silnou bradou a krátkým nosem s výrazným stropem.Oči jsou velké,kulaté a mají mít otevřený výraz.Uši jsou malé.Srst je dlouhá a hedvábná a kolem krku tvoří bohatý límec.Délka a hustota srsti se liší v jednotlivých ročních obdobích.

Peterbald ..
Ragdoll Za kolébku chovu ragdollů je považováno kalifornské městečko Riverside v USA.Tam americká chovatelka Ann Bakerová spářila bílou angorovitou kočku s kocourem plemene birma.Koťata vzešlá z tohoto spáření se jmenovala Daddy Warbucks a Buckwheat a jsou považována za základ dalšího chovu ragdollů.V dnešní době je plemeno ragdoll uznáváno v USA téměř všemi kočičími svazy a spolky.V roce 1981 se dostali první ragdolové i do Evropy.Paní Lulu Rowleyová z Norwiche ve Velké Británii si přivezla hned čtyři kočičky.Toto atraktivní plemeno si zakrátko dobylo srdce Britů.Nyní je plemeno ragdoll velmi oblíbeno, a to nejen v Anglii. Ragdollové jsou velké,masivně stavěné kočky se střední stavbou kostí a dlouhým svalnatým tělem.Kočky jsou podstatně menší než kocouři.Hrudník ragdollů je široký a dobře utvářený.Dospělý ragdoll má stejně široká ramena jako zadek.Dlouhý ocas má středně silný kořen a směrem ke konci se ztenčuje.Ocas je dobře osrstěný a huňatý.Hlava je posazena na krátkém,ale silném krku.Je středně velká a odpovídá široké,modifikované klínovité formě s plochým místem mezi ušima.Nos by měl vykazovat mírný oblouk v horní třetině.Uši jsou středně velké a mají široký kořen a zaoblené špičky.Jsou umístěny daleko od sebe a nakloněny mírně dopředu. Barva očí je vždy modrá,čím intenzivnější,tím lepší.Srst ragdollů je středně dlouhá.Standard požaduje měkkou a hedvábnou texturu.V oblasti krku je srst nejdelší.V oblasti obličeje je srst krátká a od konce hlavy se prodlužuje přes ramena směrem ke hřbetu.Po stranách,na břiše a na zadní části těla je srst středně dlouhá až dlouhá. Na předních nohách je spíše krátká.
Ruská modrá O této kočce se předpokládá,že pochází ruského Archangelská. Kočky s podobnou barvou kožichu lze najít v severní Skandinávii,a je tedy možné, že plemeno skutečně vzniklo v Rusku a do Evropy se dostalo s námořníky na lodích.

Jsou tiché,plaché,milující a něžné.Ruské kočky nemají rády hlučné domácnosti,protože jsou poněkud zadumané a vážné. Ruské kočky jsou středně velké až velké krátkosrsté kočky.Hlava tvoří krátký klín a má výrazné polštářky z nichž vyrůstají vousy.Uši jsou velké a zašpičatělé.Hlava by měla být mezi ušima plochá.Oči mandlového tvaru by měly být daleko od sebe.Ocas dlouhý,který je úměrný k tělu.Klasická barva je modrá.

Savanová kočka Plemeno vzniklo křížením Servala a Bengálské kočky.
Více info ZDE
Seyshelská kočka - neuznaná ..
Selkirk Rex - neuznaná ..
Sfinx Toto plemeno je přirozenou mutací,které se poprvé objevilo v roce 1966 v Kanadě. Ačkoli se zprávy o bezsrstých kočkách objevily i v jiných částech světa,byla k chovu zvolena jen tato jediná.

Sfinx má společenskou povahu.Nezdá se,že by příliš trpělo chladem,i když intenzivnější přitápění asi vřele vítá.

Nejdůležitějším znakem sfinxe je,že zcela postrádá srst,i malé,sotva znatelné ochlupení je velkou vadou.Tělo by mělo být na omak tuhé a svalnaté,s dlouhýma slabýma nohama,útlým krkem a dlouhým,zužujícím se ocasem.Hlava má být delší,než je její šířka,má mít hladký profil a výrazné polštářky ,z nichž rostou vousky.

Siamská Původní vlastí tohoto plemene je Siam (dnešní Thajsko).První kočky byly dovezeny do Anglie roku 1884.Zde si velmi rychle získaly mnoho příznivců na mnoho let se staly hitem číslo jedna.V průběhu let se měnil vzhled siamek směrem ke štíhlejším tělesným tvarům a také se rozšiřoval počet jejich barevných variet.Původní kočky šilhaly a měly různým způsobem deformované ocasy. Zatímco v počátcích jejich chovu byly tyto znaky žádoucí,postupem let bylo zjištěno,že se jedná o dědičné defekty a jako nežádoucí byly z populace těchto koček vyselektovány.

Siamská kočka by měla být středně velká,dlouhá,štíhlá,pružná a elegantní.Při pohledu z předu má mít hlava tvar trojúhelníku zakončeného nahoře velkýma,nízko posazenýma ušima,které jsou daleko od sebe,a zužujícího se směrem dolů ke špičatému čenichu.Nos je z profilu rovný,bez známky zlomu nebo úhlu,který by svíral s čelem.Čelist by měla být silná,bez předkusu nebo předsunutí.Oči mají mít mandlový tvar s typickým orientálním zešikmením a také samozřejmě bez známky šilhání,a mají mít temně safírově modrou barvu.Ocas by měl být dlouhý a štíhlý vždy úměrný délce kočky.

Sibiřská Kdy přišly první sibiřské kočky do Evropy,není přesně známo.Údajně se první sibiřanky dostaly na Západ již koncem 19.století.Tehdy ještě nebyly označovány jako sibiřské,nýbrž jako ruské dlouhosrsté.Jako sibiřské kočky byly uznány až v roce 1998.Jejich domovem je Rusko a UkrajinaHlava:Krátká a široká se zaobleným čumákem a mírně zaoblenou bradou,čelo je mírně klenuté,kontury jsou jemně zakulacené,profil je mírně obloukovitý,nos je stejně široký od kořene až ke špičce.
Uši:Jsou středně velké a široké u kořene,špička je mírně zaoblená,uši jsou posazené daleko od sebe a nakloněné mírně dopředu.
Oči a jejich barva:Oči jsou velké,mírně oválné a na spodní straně zakulacené.Jsou položeny mírně šikmo a daleko od sebe.Barva očí by měla být jednotná a harmonicky ladit k barvě srsti.Jsou povoleny všechny odstíny od zlatožluté po zelenou.U kresby van a bílé barvy srsti i modré nebo odd-eyed.
Srst:Středně dlouhá,velmi hustá,měkká,jemná podsada pod hrubší krycí srstí,krycí srst je hustá,volně splývavá a vodoodpudivá,má pevnou drsnou strukturu a leskne se,spodní strana těla a zadní strana zadních nohou má pouze podsadu,na krku,hrudníku,kalhotkách a ocasu je srst obzvlášť dlouhá.
Singapurská - neuznaná 

Tomuto plemenu dal jméno Singapur,kde je tato kočka považována za obtížného tvora,který žije v kanálech.

Singapurské kočky jsou příjemné,láskyplné a oddané,ačkoli snad poněkud stydlivé a rezervované.

Jeto malá kočka,ma žíhaný kožich s tikingem.Uši by měly být velké, poněkud zašpičatělé a v základu široké. Oči jsou mandlové a velké.Hlava je kulatá,a měla by se zužovat k tupému čenichu. Nos by měl mít z profilu slabý zlom a brada i linie čelisti by měly být pevné.

Skotská klapouchá - neuznaná Toto plemeno se vyvinulo přirozenou mutaci,a jak naznačuje už jeho jméno,objevilo se nejprve ve Skotsku.Ve Velké Británii není uznána, protože deformované uši jsou pokládány za nepřijatelný efekt.

Skotské klapouché kočky jsou příjemné,něžné plemeno.Dobře se hodí k dětem,jiným kočkám a domácím zvířatům. Kožich by měl být hustý a pružný.Uši by měly být daleko od sebe,takže se hlava zdá být úplně plochá.Srst i oči mohou mít libovolnou barvu

Snowshoe 

Je výsledkem křížení kočky siamské a americké krátkosrsté dvoubarevné kočky,které společně vytvořily gen odpovídající za typický bílý vzor na nohou.

Její příjemná,inteligentní a bezstarostná povaha,je možná pro domácí zvíře ta nejlepší kombinace.

Je to dost velké plemeno,s krátkou,pevně přiléhající srstí.Oči by měly být modré,velké a měly by mít mandlový tvar.Hlava má tvořit střední trojúhelníkový klín a z profilu má být vidět výrazný zlom nosu.Čenich i nohy musí být bílé. Barva kožichu muže mít jakoukoli barvu povolenou pro siamské kočky nebo kterékoli jiné plemeno s himálajským faktorem.

Sokoke Toto plemeno koček,jehož početní stav je vskutku nevelký,pochází z Afriky,z lesnato-křovinaté přímořské oblasti v Keni,nazývané Sokoke.
Prošlechťování a rozmnožování těchto koček probíhalo v Dánsku,které je snad jedinou zemí,kde máme možnost tyto kočky spatřit.
Pro svou štíhlou postavu a ladnost se tyto kočky též nazývají gepardi do obýváku.
Srst je velmi jemná a krátká.Jediná barevná varieta,která se u těchto koček vyskytuje je černě mramorovaná.
Somálská Tvar,velikost a zvláštní kožich nápadně připomínají munifikované kočky,které byly nalezeny v egyptských hrobech a na nástěných malbách zobrazujících Basta a jiné kočičí bohy.Je možné,že habešská kočka je přímým potomkem posvátné kočky starého Egypta,což tomuto plemeni dodává nádech romantiky. V nedávných letech byla uznána dlouhosrstá varieta této kočky, která je známa jako somálská.Chovatelé existenci somálské kočky ignorovali až tak dalece,že někdy ani nechtěli připustit ,že se některá z těchto dlouhosrstých narodila ve vrhu domněle "čistých" habešských koček.Somálské kočky však jsou dnes ve světě velice oblíbené. .
Sterling - neuznaná ..
Thajská kočka - neuznaná ..
Tiffany - neuznaná ..
Tonkinská - neuznaná Tonkinské kočky jsou kříženci koček barmských a siamských.Vznikly ze šlechtitelského programu,který byl vyvinut v Severní Americe koncem 60.a počátkem 70.let minulého století.I když zde byly uznány již v roce 1975,mají v Británii a v Evropě stále provizorní statut.

Jsou společenské,přátelské a láskyplné a zajímají se o všechny a o všechno.

Tonkinská kočka není tak dlouhá a hranatá jako siamská ani tak robustní jako kočka barmská,ale je pravým křížencem těch dvou.

Turecká angora Turecké angory jsou vůbec nejstarším plemenem koček.Jejich původní pravlastí jsou náhorní roviny jižního Kavkazu,Pontského pohoří a Taurusu.Turecké angory jsou pojmenovány podle hlavního města své vlasti Ankary,která se ve středověku nazývala Angora.Patří k plemenům,která vzešla z přírodní populace.Existují doklady o tom,že po starých námořních cestách spojující Střední Evropu a Přední Asii se z Turecka dostaly tyto kočky na jižní Ukrajinu,do Francie a Anglie.Byly to první kočky s dlouhou srstí v Evropě,navíc se vzácnou bílou barvouTureckou angoru charakterizuje orientální vzhled a poměrně dlouhá srst.Je to kočka elegantní,tajemná,plná šarmu,krásy a ladnosti.Při posuzování se klade největší důraz na eleganci moderního typu.Moderní standard FIFe říká: Je to půvabná a pružná kočka s všestranně dobrými proporcemi.Půvabný a ladný dojem je dán především plynulostí pohybu…Srst je na celém těle středně dlouhá,nejdelší je na límci,kalhotkách a ocasu.Chlupy jsou velmi jemné a mají hedvábný lesk.Krycí chlupy nedoplňuje žádná podsada.Z tohoto důvodu je péče o srst velmi snadná.V typu jsou turecké angory štíhlé,na jemných vysokých končetinách.Zadní končetiny jsou vyšší než přední.Hlava je jemná,zašpičatělá s rovným profilem.Oči mandlového tvaru směřuji šikmo vzhůru. Uši dlouhé,zašpičatělé,vysoko nasazené a vzpřímené.Ocas je dlouhý,osrstěný splývající srstí.
Turecká van Je to přírodní plemeno,které bylo původně objeveno u břehů jezera Van,v odlehlé oblasti Turecka.Pochází pravděpodobně z angory,jedné z původních variet dlouhosrsté kočky.Na počátku 50.let byl do Británie importován první pár a zahájen chovný program.V roce 1969 bylo tomuto plemeni uděleno oficiální uznání. Dnes jsou kočky van ozdobou všech výstav.

Jsou velice přátelské,družné a inteligentní a milují společnost.Mají příjemný hlas a rády poklidně žijí uvnitř domu.Rády využijí příležitost zaplavat si- nemate-li bazén,povolte jim trochu zábavy aspoň v koupelně. Hlava je krátká,má klínovitý tvar a delší nos a uši jsou velké a špičaté.Barva je křídově bílá,polodlouhostrstá s kaštanově černvenými znaky na hlavě,uších a ocasu.Oči má jantarové.

Zdroje informací a fotografií:

http://k-o-c-i-c-i.blog.cz/

http://cs.wikipedia.org/

http://www.moje-kocka.cz/

http://www.jamis-kocky.net/

http://www.chococherry.wz.cz/

http://www.chocochilli-cz.wbs.cz/

TOPlist
Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek